Akce Býčí oko — Česká televize


00:00:03-Dobrej, osmička.
-No jo, to je osm.

00:00:06-Pánové, šestnáct.
-Ty to nastřeluješ na moje místo.

00:00:10-Deset.
-Není to dobrý.

00:00:13SMÍCH CHLAPŮ

00:00:16-Čtrnáct.
-Dělej, dělej, dělej.

00:00:19-Ty máš ránu, ty stará vojno.
-Ale zase mimo.

00:00:24-Třináct.-Devatenáct.
-Devatenáct, dobře.

00:00:28-Hotovo.
-Jirka, ne, ještě Jirka.

00:00:31Čarostřelec.
-Šestnáct. -Šestnáct, double.

00:00:35-Kolik mám?
Jakej je stav?

00:00:38-Moment.
Ještě že můžete hrát Býčí oko.

00:00:40Jste tak hraví,
že byste cvrnkali i kuličky.

00:00:43-Co neházíš?
Ty nemáš šipku?

00:00:47-Víš přece, že co mi patří,
nosím s sebou.

00:00:59-Bravo! -Výborně!
-Býčí oko, pánové!

00:01:04Jste s Balíkem teprve dva z naší
party, který jsem po válce potkal.

00:01:08-Taková parta a…
-Každej jsme skončili válku jinde.

00:01:11Já v Berlíně,
Balík ve Frankfurtu.

00:01:13Konečně, 9. května se sejdem
v Praze U Šroubka

00:01:16a trochu to roztočíme.
První výročí vítězství.

00:01:19Jé, ty to nosíš s sebou?

00:01:21-Jako suvenýr na kluky.
Copak dělaj?

00:01:24Někdy bych je ráda viděla.
-Nevím, asi se maj dobře.

00:01:28-A co Balík?

00:01:30-Vím jenom, že dělá doktora v jedný
brněnský nemocnici, za pár korun.

00:01:34Jo a že se stačil oženit.

00:01:36-Příští týden jedeme do Brna
na zájezd, pozvu ho do divadla.

00:01:40Ale to jeho oženění
se ti moc nelíbí, viď?

00:01:43Víš, já ho chápu.
Za války si užil svoje.

00:01:47A teď chce mít klid.

00:01:49A na ten ty sis nikdy
moc nepotrpěl, viď?

00:01:53-Co víš.
Třeba už po něm toužím taky.

00:01:56Třeba už mám neklidu a samoty dost.

00:02:00-Dovedu si tě představit ve všech
situacích, ale jako ženatýho…

00:02:04TROUBENÍ ZVENKU

00:02:13-Co je ti na tom k smíchu?

00:02:15Za války jsem ti přece
k smíchu nebyl.

00:02:18Aspoň pokud se pamatuju.

00:02:20-Ono tenkrát taky nebylo
vůbec nic k smíchu.

00:02:23Každý den jste mohli někde zůstat.
Ale to už je pryč.

00:02:29-Soňo…

00:02:31pamatuješ si na náš kemp v Anglii?
-Pamatuju.

00:02:35-Nebylo nám tam dobře?
-Bylo.

00:02:38Bylo nám tam dobře, z naděje,
že jednou bude po válce

00:02:41a my se vrátíme domů.
-Tak jsem to nemyslel.

00:02:45Soňo,
pojeď se mnou do Mariánek.

00:02:49Mám tam v národní správě vilu
a šikovnej obchod.

00:02:54-Honzo, neblázni.
Nehodíme se k sobě.

00:02:58Chci být dobrá herečka.
A na to potřebuju všechen čas.

00:03:03-Prosím tě, herečka.

00:03:07To jsou venkovský šmíry

00:03:09v hospodě a v nich strejcové
s vyvalenejma očima.

00:03:12Těm chceš předvádět Julii?
-Věčně u šmíry nebudu.

00:03:15-No tak změníš lokál za větší
a po válce ti přibude pár stovek.

00:03:19Neblázni, Soňo, když si mě vezmeš,
budeš mít, na co si vzpomeneš.

00:03:24Budem spolu cestovat,
budem…

00:03:26-Prosím tě, mluvíš jako milionář.
Palec, a milionář.

00:03:30-Nejsem milionář, ale…
-Jistě…

00:03:32Slyšela jsem takový pohádky
už od tebe mockrát.

00:03:36Snad to svý štěstí dokonce
nenosíš na srdci?

00:03:39-Jak to myslíš?-Pamatuju si,
jak jsi vždycky říkal:

00:03:42“To, co mi patří, nosím s sebou.”
A štěstí na srdci.

00:03:46-To byla tvoje fotografie.
Tentokrát je to jinak.

00:03:51Ale… dáváš mi naději,
pamatuješ si toho o mně dost.

00:03:55-Radši mi dej něco najíst,
nebo umřu hlady.

00:03:57-Promiň,
dojdu něco objednat.

00:04:37-S touhle hrou bych vydržel
až do konce války.

00:04:40-To ti věřím.
-Věčně nás Býčí oko hrát nenechají.

00:04:44Jednou nás už do akce pošlou,
máme po výcviku.

00:04:48-Už aby to bylo.

00:04:50Mně jde tohle věčný čekání
na nervy.

00:04:54Prosím tě, co se tady motáš?
-Uklidni se.

00:04:57-To nic, Zdeňku. -Co nic?
-Běžný projev strachu.

00:05:02Když máš z něčeho strach, chceš,
aby to už bylo za tebou.

00:05:06-Ty tvoje doktorský teorie,
to je taky pěkná blbost.

00:05:10-Myslíš, že už půjdeme brzy?
-Ukaž.-Jasně.

00:05:14-Dobrý.
-Kvůli tomu jsme přece tady, ne?

00:05:17Ale neboj, brácho,
přivezu tě mámě v pořádku.

00:05:20Dáme na sebe pozor.
-Zdar!

00:05:26Pane nadporučíku,
3. družstvo.

00:05:28Vojín Balík Karel,
vojín Podlešák Hynek,

00:05:32vojín Palec Jan,
vojín Zapletal Jiří, vojín…

00:05:37desátník Zapletal Zdeněk.
-Dobrý, dobrý, dejte si pohov.

00:05:46-Promiňte,
musím něco zařídit.

00:05:55-Kapitán Tylor vás seznámí
s vaším úkolem.

00:06:03-Do divadla.
Já ani nemám co na sebe.

00:06:07Nic pořádnýho není k dostání.

00:06:09Jenom na černým trhu,
a to stojí strašný peníze. A ty?

00:06:12-No, jen to dopověz.
A s tvým platem, ne?

00:06:16Jen se neboj,
tohle dlouho trvat nebude.

00:06:20Jen co se sejdu s kamarádama.

00:06:22-Kamarádi.
Jako by ti tě měli zachránit.

00:06:25-Třeba jo.
-Jo. Až se jednou sejdete,

00:06:28jestli se vůbec sejdete, pochybuju,
že to povede k něčemu jinýmu

00:06:32než k velkýmu pití.
Vzpomínání na starý zlatý časy.

00:06:36Ani jeden z těch tvých slavných
kumpánů ti nepomůže.

00:06:40Každý se musí postarat sám o sebe.

00:06:43-Tím, že se každý postará o sebe,
postará se o ty druhé.

00:06:47-Co?
Já ti vůbec nerozumím.

00:06:51-To není nutné.
Důležité pro tebe je,

00:06:55že budeš mít všechno,
na co si vzpomeneš.

00:06:58-Jo – auto, vilu, lednici,
špajz plnej jídla,

00:07:01sklep plnej pitý, bože můj.
-Přestaň, nemáš fantazii.

00:07:06Hlavně si pořídíme
kluka a holku, co?

00:07:10-Tak na to fantazii nepotřebuju.

00:07:13To je taky to jediný,
co věřím, že si pořídíme.

00:07:17Jenomže v tomhle krcálku
já žádný děti nechci.

00:07:21Jo a taky jsem se konečně
dozvěděla, proč jsi jenom sekundář.

00:07:25-Jo? Tak mi to pověz.
-Když za tebou přišel

00:07:28pan ředitel Stehr, abys vstoupil
do jejich strany, tak…

00:07:31-tak jsem pana ředitele Stehra
i s jejich rádoby lidovou stranou

00:07:34poslal do háje!
Jsou to podvodníci.

00:07:37-A ty pitomec!

00:08:05-Já nezakrývám,
že tato vaše první akce

00:08:08je velice náročná a nebezpečná.

00:08:11-Vaše družstvo jsme vybrali proto,
že jste výborná parta.

00:08:15-Balíka vám dáváme navíc
jako lékaře.

00:08:18Kdybyste náhodou někdo
po cestě zakopl.

00:08:24Tak tohle je 1:2000.
Je to kousek francouzského pobřeží.

00:08:29Nás ale bude zajímat
tenhle ten zámeček,

00:08:33kde v 1. poschodí 3. dveře vlevo
najdete trezor.

00:08:38Z toho trezoru vezmete
všechny písemnosti

00:08:41a dovezete sem zpátky do Anglie.
IRONICKY-Na kole.

00:08:45-Ponorka, gumový člun,
vlastní nohy budou výhodnější.

00:08:50Velitelem bude desátník Zapletal.

00:08:54Teď se prosím soustřeďte.
Provedu první instruktáž akce…

00:08:58Akce…

00:09:01Býčí oko.

00:09:06-V Mariánských Lázních.
Dělá tam národního správce nebo co.

00:09:09-Tak prosím.

00:09:12Národního správce v pohraničí,
ten se musí mít.

00:09:15-Spíš mám dojem, že čeká na nějaké
peníze po moc bohatém strýčkovi.

00:09:20-Kecálista. Posluž si cukr.
-Děkuju, ne.

00:09:24Znáš přece Palce.
Trochu romantika, trochu blázen.

00:09:28Jeden den jsme spolu slavili
a druhý den jsem ho už nenašla.

00:09:32Zmizel a od té doby
jsem ho neviděla.

00:09:36A… ty jsi někoho z party
ještě nepotkal?

00:09:41-Jo, Zdeňka Zapletala.
-Ještě maluje?

00:09:45-Má v Praze na půdě nějaký kumbál.
Říká tomu ateliér.

00:09:49-To je divný.
-Co?

00:09:51-Že je teprve rok po válce,
a vy už o sobě skoro ani nevíte.

00:09:56-No.
ZÍVÁNÍ

00:09:58-To víte, každej má dneska
svejch starostí dost.

00:10:02-Jistě.

00:10:08-Ale nějaké setkání chystají, viď?
-Jo.

00:10:11Budeme ho chystat tak dlouho,
až se nesejdeme vůbec.

00:10:15-Nepovídej! Pořád vykládáš o tom,
jak se budeme mít, až…

00:10:19-Ale, Marie, prosím tě.
-Co je?

00:10:21Pořád fantazíruje,
jak se budeme mít,

00:10:23až jsi se s těma svýma
kamarádama…

00:10:26Vezměte si pečivo.
-Děkuju pěkně.

00:10:30Ježišmarjá, já už musím letět,
ujel by mi vlak.

00:10:32-Jo, to je škoda.
Karle, kabát.

00:10:35-Děkuju za květiny.
-Moment!

00:10:37Já vám dám na ně nějakej papír.
Prosím tě, nějakej papír.

00:10:45Tak, ukažte.
-Jsou moc hezký.

00:10:48-Krása.
A ta vůně.

00:10:50No, tak snad to bude stačit,
prosím.

00:10:54-Děkuju pěkně.
Na shledanou, těšilo mě.

00:10:56-Na shledanou, dobrou noc.
-Já tě doprovodím.

00:11:01Děkujeme za návštěvu.

00:11:06-Ach bože můj.

00:11:08-Prosím tě, co jí to vykládáš,
že se budeme mít?

00:11:11Budem, nebudem.
-Seš nějakej nervózní.

00:11:13-Prosím tě.

00:11:19Co s tím je?
-S čím?-No s rádiem.

00:11:22-To asi ten elektrikář.
-Elektrikář?

00:11:25-No, opravoval tady instalaci.
Prej je v tomhle baráku vadná.

00:11:29-Dávalas na něj pozor?
-A vařit za mě bude kdo?

00:11:32Prosím tě,
tady snad ani k ukradení nic není.

00:11:35Já to ještě rozbiju…

00:11:50-Úspěch našich akcí závisí na…

00:11:56na dokonalém utajení.
Tohle odevzdáte Hernandezovi.

00:12:01Ponorka vyplouvá pozítří
z Bordeaux.

00:12:04Na doručení materiálů závisí
úspěch našich akcí v Argentině.

00:12:11Tahle zapečetěná obálka
je ale důležitější než všechny

00:12:15ty dokumenty, Herr Müller.
Viď, Kurte?

00:12:19Je v ní papír s hlavičkou
Schwarzeiriche Union bank

00:12:22ve Winterthuru.

00:12:24Je to pěkných pár milionů
pro financování naší činnosti

00:12:28v Argentině po válce.

00:12:30Částku banka vyplatí každému,
kdo ten papír předloží.

00:12:37-Tímhle sdělením jsme vás učinili
nositelem státního tajemství,

00:12:42Herr Müller.
Víte, co to znamená?

00:12:45O celé věci víme jen my tři.

00:12:49A Himler.

00:13:08-Máš? Jdeme!

00:13:20-Ne, lituji,
ale opravdu to nejde.

00:13:23Uvědomte si,
že já mám taky svoje závazky.

00:13:26A penále, které od vás dostanu
v případě nesplnění smlouvy,

00:13:30mně ani v nejmenším nevynahradí
ztráty, které ponesu.

00:13:33Ne, lituji, ale nejde to, bohužel.
Na shledanou. Na shledanou.

00:13:40A dvě stě tisíc je pod polštářem.

00:13:43Za deset procent si můžeš
udělat radost.

00:13:47-Ale on přece to zboží
ještě může dodat, ne?-Nemůže.

00:13:52Potřebuje k tomu nějaké detaily
od Harryho Mayera.

00:13:56A ten mu je nedá,
protože jsme se domluvili.

00:14:01-Ty jsi ale pacholek, Hynku.

00:14:16TELEFON

00:14:19-Podlešák.

00:14:21-“Jak se máš, Hynku?”
-Kdo volá, prosím?

00:14:24-“Ty mě opravdu nepoznáváš?”

00:14:27-To bude asi omyl.
-“Býčí oko.”

00:14:33-Soňo,

00:14:35to jsi opravdu ty?

00:14:37-“No, už jsem se bála,
že mě nepoznáš.”

00:14:40-Musíme se sejít.
-“Tak večer.”

00:14:43-Výborně.
Tak v osm v kavárně Olymp.

00:14:47Platí?
-“Ano, doufám, že přijdu včas,

00:14:50mám ještě moc běhání.
Tak v osm.” -Pa.

00:14:59-Rozmyslel si to?
-Ne.

00:15:02Volal jeden známý z války.

00:15:05Projíždí Prahou,
večer se s ním na chvilinku sejdu.

00:15:45-Čas máme výbornej,
ponorka se vynoří za 50 minut.

00:15:49Všechno je v nejlepším pořádku.

00:15:54-A co s tou poukázkou?

00:15:59-Tu ať od nás nikdo nečeká.

00:16:01Poslal nás pro něco jinýho,
ale to mu nesem.

00:16:33-Počkej.
-Co chceš dělat?

00:16:59Co blbneš?

00:17:09-To snad nemůžem.

00:17:11-Když jsme mohli jedno,
můžeme i druhý.

00:17:19A hotovo.
A přesně za rok po válce U Šroubka.

00:17:26A od něj rovnou do Švýcarska.
A jdeme.

00:17:45-Jirko!
-Pozor! Je to pod proudem!

00:17:50-Jirko!

00:17:55-Buď mi okamžitě řeknete,
kde ten papír je, nebo střílím.

00:17:58Budu počítat do tří.
Jedna…

00:18:01-Ale já nic nevím.
Věřte mi, proboha.-Dva…

00:18:04-Snad to má schované v trezoru.
-Kde?

00:18:07-Tam.
-Klíče.

00:18:13Otevřít.
Dělej, rychle.

00:18:27Všechno vyndejte
a položte tady na stůl.

00:18:37Klid.
Posaďte se.

00:18:54Teď budete muset dovolit.

00:19:48-Tak co je?

00:20:04-Konec.
-Ne, to ne.

00:20:09-Máme nejvyšší čas.
-Musíme ho nějak…

00:20:12-Ponorka čeká nad hladinou
3 minuty.

00:20:15Když ho potáhneme s sebou, tak…
VÝSTŘEL

00:20:22-Už ten cirkus na zámku objevili.
Jdou po nás!

00:20:29Živí neodejdem.

00:20:33-Máte pravdu.

00:20:36Už mu nepomůžeme.

00:20:38SIRÉNA

00:20:42Jdem!

00:21:08Tempo! Tempo!

00:21:14-Teď to patří tobě.
-Běž!

00:21:23-Chtěla to hlásit policii.

00:21:25Měl jsem co dělat,
abych jí to rozmluvil.

00:21:29Je vystrašená.
-Co Zapletal?

00:21:32-Tomu zatím ještě nic neukradli.
Jenom mně a Balíkovi.

00:21:36Musíme něco udělat.

00:21:38-Tak podle tebe jsem teď
na řadě já.-Nebo Zapletal.

00:21:42O tý listině jsme věděli
jenom my čtyři.

00:21:46Balík a já už ji nemáme.
-Ty jsi se zbláznil.

00:21:49Snad si nemyslíš,
že to krade Zapletal nebo já.

00:21:53-To jsi řek’ ty.
-Jo a řeknu ještě něco.

00:21:57Zorganizovat si vloupání
do vlastního bytu

00:21:59není přece tak těžký.
-Ty myslíš, že Balík,

00:22:02nebo já, nebo my dva
jsme to vyloupení hráli.

00:22:05-To jsi pro změnu řek’ zas ty.
Hynku!

00:22:09Neblázni, tohle nikam nevede.
Nemůžem se podezírat navzájem.

00:22:17-Zbejvá tedy jenom jedno.
-Co?

00:22:20-Tedy vlastně… jedna.
Soňa.

00:22:23-Co Soňa?

00:22:25-Soňa byla u Balíka v ten den,
kdy zjistil krádež.-No a?

00:22:29-A mě vylákala na schůzku,
na kterou pochopitelně nepřišla,

00:22:33a zatím mě doma vybrali.

00:22:35-To je příliš primitivní.
-Tak si vymysli něco složitějšího.

00:22:38-Ten telefon přeci není důkaz,
že ti volala Soňa.

00:22:41Mohla se za ni vydávat
nějaká ženská.

00:22:43-A proč právě za ni?
-To si musíme zjistit.

00:22:45-Musíme se sejít, všichni.
-I se Soňou. A ještě něco.-No?

00:22:50-Nebylo by dobře,
aby se do toho zamíchala policie.

00:22:53Budeš muset manželku
nějak usměrnit.

00:22:56-Musíme se sejít,
dokud je ještě čas.

00:23:56-Pro dnešek končím, Marie.

00:24:01-Je.

00:24:07Ale já nemám modré oči.

00:24:10-A to je právě chyba.

00:24:15Ale jediná, Marie.

00:24:18Ty vaše hnědé oči,
to jsou… pihy krásy.

00:24:30-Ne, já nepotřebuju.
-Ale ano, ano.

00:24:34Každý je potřebujeme.
-Děkuju.

00:24:36-I když si někdy myslím,
že čím jich máme míň,

00:24:41tím jsme… svobodnější.

00:24:44No, dalo by se to taky otočit,
ale v tom případě bychom

00:24:49k té svobodě potřebovali
strašně moc peněz.

00:24:53To bychom asi přestali pracovat.

00:24:56A bez práce…

00:25:00Ne, já mám radši málo peněz.

00:25:03-Někdy vám moc nerozumím.
-Třeba je to tak lepší.

00:25:10-Kdy mám přijít?

00:25:12-Nevím, zavolám vám.

00:25:14Koncem týdne jedu
do Mariánských Lázní.

00:25:17Máme tam sraz s přáteli z války.
KLEPÁNÍ

00:25:21Promiňte.

00:25:25Á, dobrý den.
-Dobrý den. Dobrý den, slečno.

00:25:29Jedno rekomando, prosím.
-Kdopak nám píše?

00:25:32-Tady mi to podepište, prosím.
-Jo.

00:25:42-Děkuji.

00:25:46Děkuju, na shledanou.
-Na shledanou.

00:25:49-Na shledanou, slečno.
-Na shledanou.

00:26:03Stalo se něco?
-Ne, ne, ne, ne.

00:26:07Omluvte mě,
musím si něco zařídit.

00:26:10-Samozřejmě.

00:26:13Nemůžu vám nějak pomoct?

00:26:19-Nemůžete.

00:26:22Jste moc hodná, děkuju,
na shledanou.

00:26:24-Na shledanou.

00:26:31-“Pokud nechcete,
aby vás stihla vážná nehoda,

00:26:35odešlete svou památku…
na Býčí oko

00:26:38na Hlavní poštu v Praze,
poste restante… Býčí oko.

00:26:43Kdybyste náhodou dostal
dobrý nápad a oznámil to policii,

00:26:47tak vás upozorňujeme,
že jste dostal ten nejhorší nápad

00:26:51ve svém životě.”

00:26:58-Pořád jste mi nevysvětlil,
co mám já společného

00:27:01s nacistickou skupinou,
kterou vy sledujete?

00:27:04-Nerozčilujte se,
všechno se vysvětlí.

00:27:06-Ale mě to nezajímá.
-Mělo by. -Opravdu? Nevím proč.

00:27:10-V té nacistické skupině
několikrát padlo jméno Rochefort.

00:27:14-No a?
-Víte velice dobře jako já,

00:27:16že za války jste v Rochefortu
provedli jednu akci, Býčí oko.

00:27:20-Chcete tím snad říct, že…
-Nic tím nechci říci.

00:27:23Ani ne to, že s tou skupinou
snad máte něco společného.

00:27:26-Děkuju vám uctivě.

00:27:30-Podívejte se, v našem zaměstnání
hraje svou roli i náhoda…

00:27:35-Spíš strach
a zbytečná panika mé ženy.

00:27:38-Byl bych nerad, kdybyste
vaší paní zazlíval její strach.

00:27:41To nebyl strach o ni,
ale o vás.

00:27:43-Jsem zvyklý podobné věci
vyřizovat sám.

00:27:45-Nebo s panem doktorem Balíkem, že?

00:27:47S panem Palcem…
Nebo s panem Zapletalem.

00:27:51-Když toho tolik víte,
pane kapitáne,

00:27:54tak co vlastně chcete?
-Vy to nevíte?

00:27:58-A vy ano?

00:28:00-Pátráme po tom,
jestli mezi vaší ukradenou obálkou

00:28:05a tou nacistickou skupinou
neexistuje nějaká spojitost.

00:28:09Třeba v souvislosti
s vaší akcí Býčí oko.

00:28:12-Já žádnou spojitost nevím.
-A nějakou teorii o tom nemáte?

00:28:16-Jsem obchodník,
na teorie nemám čas.

00:28:21No, tak jsme si popovídali
a můžeme zase jít něco dělat,

00:28:25pane kapitáne, ne?
Já aspoň práci mám.

00:28:29-Vy mi nepomůžete?
-Obávám se, že bych nevěděl, jak.

00:28:33-Co se dá dělat, budeme se muset
obejít bez vaší pomoci.

00:28:40Zatím.
Na shledanou.

00:28:42-Na shledanou.

00:28:44-V té obálce jste měl jistě
fotografii

00:28:47svého děvčete z války, že?

00:28:50Nebo tam snad bylo něco,
co by zajímalo nacisty?

00:28:53Já si myslím,
že klíč k celé záležitosti

00:28:56je někde mezi vámi.
Třeba o tom ani nevíte.

00:28:59-Opravdu rád bych vám pomohl,
ale…

00:29:02-Rád byste se poradil s přáteli,
že?

00:29:05Už jsem vám řekl,
jak jsem dopadl u pana Podlešáka.

00:29:08-No, on je trochu…
Cukr!

00:29:14-Pane Zapletale,

00:29:16vy jste podobnou návštěvu
jako pan Podlešák neměl?

00:29:25-Jednou se mi zdálo,
že věci nejsou na svém místě.

00:29:28Ale to se mi mohlo
opravdu jenom zdát.

00:29:31Já tady moc velkej pořádek nemám.
-Neztratilo se vám nic?

00:29:39Slečna Soňa u vás náhodou
na návštěvě nebyla?

00:29:43-Proč se ptáte právě na ni?

00:29:45-Ona přece taky tak trochu patřila
k té vaší partě za války. Či ne?

00:29:50To víte, profesionální zvědavost.
U doktora Balíka byla.

00:29:55-U mě byla taky…
-Děkuji, nesladím.

00:29:59-Příjemně jsme si popovídali.

00:30:11Bratr…

00:30:17za války…

00:30:19-Nacisti?

00:30:30-Něco vám dám přečíst.

00:30:32Ale upozorňuju vás, že neřeknu víc,
než co v tom dopise je.

00:30:37Jestli to tak chcete vzít,
tak to tak berte.

00:30:41-Beru.

00:31:10Co chcete dělat?

00:31:12-Poradit se s přáteli.
-Kdy?

00:31:16Rád bych mluvil
s vámi se všemi najednou.

00:31:23-To opravdu… nevím.
-Nic neriskujete.

00:31:27Vy se sejdete,
já tam řeknu pár slov

00:31:30a pak se uvidí.
Pomohlo by mi to.

00:31:42-Konečně…

00:31:44Dobrá.

00:31:49Třeba to tak bude lepší.

00:31:52Máme sraz v sobotu u Palce
v Mariánkách.

00:31:59-Nemaj se špatně,
páni národní správci.

00:32:02To my se k nim nemůžeme rovnat.
Žijou si jak šlechta.

00:32:06-Vážně?-No vážně.
-No jo, čas nás změnil.

00:32:10-Obávám se,
že ne k lepšímu.

00:32:12-Pravej doktor.
V každý bolístce se rád pošťourá.

00:32:15-Já udělám prostě dva kroky,
zakopnu, letím, no šílenej trapas!

00:32:19Já myslela,
že se propadnu.

00:32:21-Stejně by mě zajímalo,
jestli je Soňa tak dobrá herečka…

00:32:24-Neblbni. Už jsem vám přece říkal,
že mně Soňa nevolala.

00:32:27Ten den hrála 100 km od Prahy,
ověřil jsem si to. -Jo?

00:32:31-Hm.
-A proč nás tedy objížděla?

00:32:34-Rozhodně ne proto,
aby nás okradla.

00:32:37Od někoho z nás se zřejmě něco
domákla a chce se s náma svízt.

00:32:41To je přece jasný.

00:32:43-Je to zázrak,
že jsme zase všichni pohromadě.

00:32:45-Kdo ví,
kdy se zase sejdeme a kde?

00:32:47-Až budeme chtít vidět Soňu,
budeme za to muset zaplatit.

00:32:50-Doufám,
že ty lístky budou hodně drahý.

00:32:53-Tak na to.
-Tak ahoj.

00:32:58-Copak dělá paní?

00:33:00-Soňo, chtěl jsem se ti
za tu minulou návštěvu trochu…

00:33:03-Ale, prosím tě.

00:33:05-Spěcháš někam?
Nebo někoho čekáš?-Ne.

00:33:08Měl jsem dojem,
že se mi zastavily.

00:33:19-Co se ti na nich nelíbí?
-Doufám, že Soňa jako herečka

00:33:23pečuje o svou krásu
a půjde brzo spát.

00:33:25Byla by tady zbytečná.
-Přátelé, pozor!

00:33:32-No ne, to je nádhera!

00:33:34-Býčí oko, přátelé!
-Tak jedem.

00:33:37-Ale já nemám co zapisovat.
Já si to musím zapisovat.

00:33:41-Pánové, Soňo.
-Soňa nemůže zapisovat.

00:33:45Pozor, já se lepším.
-Dobrý.

00:33:48-Dobrý večer.
Dobrý večer.

00:33:51-Co si přejete?
-Pan Palec.

00:33:54Dovolte, abych se vám,
kteří mě neznáte, představil.

00:33:57Kadlec.
Kapitán Kadlec.

00:33:59-Bezpečnost?
-My už se známe, viďte?

00:34:01O vás, slečno Trefná,
jsem už četl v Divadelní rubrice.

00:34:05Jsem rád,
že vás mohu poznat osobně.

00:34:07Pan dr. Balík.
Pozval mě sem pan Zapletal.

00:34:18-Co pro vás můžeme udělat,
pane kapitáne?

00:34:24-Kde jste to sebral?

00:34:26-V hračkářství.
Já se ve vašich hrách vyznám.

00:34:30-Neposadíme se?

00:34:38-Předpokládám, že jste o našem
rozhovoru své přátele informoval?

00:34:42-Já ano.

00:34:44-Byl bych nerad,
kdybyste panu Zapletalovi

00:34:47něco vyčítali.

00:34:49To já jsem ho požádal,
aby vám nic neříkal.

00:34:51Ve vašem zájmu.
-Odkdy hájíte naše zájmy?

00:34:54-Podezření mezi přáteli
je velice špatná věc.

00:34:56Je to to nejhorší,
co může přátelství stihnout.

00:35:00-Nic se nestalo,
tak jaképak podezření.

00:35:02To všechno je taková maličkost,
že se obejdeme i bez vás.

00:35:05-Copak nechápete,
že se do hry dostaly vážnější věci?

00:35:09Žádná maličkost, Honzo.

00:35:11My jsme za války udělali
jistě spoustu dobrýho, ale…

00:35:16taky jednu blbost.

00:35:18-Jediná blbost za války byla ta,
žes tam místo bráchy

00:35:23nezůstal ležet ty.
-Ty jsi hulvát, Hynku.

00:35:26Jistě máš
při obchodních jednáních úspěchy.

00:35:29-Já už tady nikomu
a ničemu nerozumím.

00:35:32Rozumíš jim, Soňo?
-Přestaňte s tou komedií!

00:35:34Myslíte si, že jsem pitomá,
že nevím, o co vám jde?

00:35:37-Uklidni se.-Z čeho máte strach,
že se takhle houfujete?

00:35:40-Pojď se posadit, Soňo.
-Nechci vás už ani vidět.

00:35:42-Slečno Trefná, byl bych rád,
kdybyste tady zůstala.

00:35:46Budu klidnější,
když vás budu mít na očích.

00:35:49-Jak to myslíte, pane kapitáne?
-Že se vám s námi nic nestane.

00:35:54Ostatně… byl bych rád,
kdyby nikdo z vás neopouštěl

00:35:58tuto místnost.
Nikdo, rozumíte?

00:36:02-Myslel jsem,
že honíte zloděje.

00:36:05Teď to vypadá,
jako že jdete po nás.

00:36:07-To “oni” jdou po vás.

00:36:09Patrně máte u sebe něco,
co jim kdysi patřilo. -Co?

00:36:13-Vy to nevíte?
A asi to má slušnou cenu i pro vás.

00:36:18Jinak byste to už dávno
odevzdali příslušným úřadům.

00:36:23-Od nás už nedostane nikdo nic.
Už ne.

00:36:26-A vy zase nedostanete to,
co už vám vzali.

00:36:32A na tom jsem založil svůj plán.
-Jaký plán?

00:36:36-Musíte se s nimi
navzájem dohodnout.

00:36:39A proto jsem na ten dopis
odpověděl.

00:36:43Samozřejmě, že vaším jménem,
pane Zapletale.

00:36:45-Kdo vám dal právo…
-Pojď si sednout.

00:36:48-Napsal jsem dopis
s návrhem na domluvu.

00:36:51A pozval jsem je na dnešní
večer sem k vám. -Nepřijdou.

00:36:55-Musí. Vědí, že pan Zapletal
jim nic dobrovolně nevydá.

00:36:59Přemýšlejte o tom chvíli
z jejich stanoviska.

00:37:04TELEFON
-Promiňte.

00:37:06-Dobře, ale jak si to
představujete, kapitáne?

00:37:09-Palec.
-“Chcete se tedy domluvit?”

00:37:13-Ano.
-“Tak dobře poslouchejte.

00:37:16Buď přesně splníte to,
co vám řeknu,

00:37:20nebo je po domluvě
a já si pomůžu jinak.

00:37:23Rozumíte?”
-Ano.

00:37:25-“Rozhrňte záclony
a nechte rozsvíceno.

00:37:30Z vily vyjde jenom Zapletal.
Vy ostatní zůstanete v pokoji.

00:37:35Vy, vaši dva přátelé,
ta pěkná slečna i ten cizí chlap.

00:37:41Poslouchejte, není to fízl?”
-To si myslíte,

00:37:44že jsme si na to přizvali
ještě policajta?

00:37:47-“Poslouchejte dál.

00:37:49Zapletal půjde směrem ke vchodu
do parku a tam bude čekat.”

00:37:57-Dobře, ale…
-“Vyjednávat budeme jenom s jedním.

00:38:01Tak žádné blbosti,
nebo neuvidíte ani frank.”

00:38:04-Co dál?
-“Do dvou minut Zapletal vypadne.

00:38:08A ještě něco.
Telefon nezavěšujte,

00:38:11pěkně ho položte na stůl,
aby náhodou někoho nenapadlo

00:38:16někam volat.
Tak přijdete, nebo ne?”

00:38:19-Co mám dělat?
-Musíme poslechnout.

00:38:23Zatím nepoužijí násilí,
chtějí se dohodnout.

00:38:27Nabídnou vám dělení.
-Měli bysme se s ním domluvit.

00:38:31Jestli toho chlapa chytne,
tak utřeme nos.

00:38:33-Hergot, drž už hubu.
-“Dejte tu ruku z telefonu pryč.”

00:38:37-To je cvokhaus! Jeden policajt,
a zblbne tři normální chlapy.

00:40:04-Jak vás tak pozoruju,
pane kapitáne,

00:40:07tak jste měl kolem vily políčeno.
Teď je to k ničemu, co?

00:40:11-Máte skoro pravdu.

00:40:51-Hrdinové vzpomínali?
Konečně si popovídáme spolu.

00:40:55Jenomže tak velký hrdinové
jste zase nebyli,

00:40:59když jste tam nechali
ležet kamaráda.

00:41:02-Byl… mrtvý.

00:41:08Jirko!

00:41:10-Konečně. Už jsem si myslel,
že mě nepoznáš.

00:41:16-Jir…

00:41:22Je to možný?
-Tenkrát jsem tam nezhebnul.

00:41:25Hele, nebudeme ztrácet čas.
Máš ty zbylý papíry?

00:41:29Tak se sbal a jedem.
-Kam?

00:41:32-Proč myslíš, že jsem chtěl,
abys tady byl zrovna ty.

00:41:36Mám pas.
I pro tebe.

00:41:39Za hodinu jsme na hranicích
a pak ať si nás někdo honí.

00:41:43Budeme užívat.
Tak pojď, jedem.

00:41:49-To snad není možný.

00:41:51-Že jste mě nechali ležet u drátů,
protože jste utíkali pryč

00:41:55s kradeným šekem,
tak to možný bylo.

00:41:58Brácha nebrácha.

00:42:00-Byl jsi pro nás mrtvý.
I Karel to konstatoval.

00:42:03Němci by nás všechny postříleli.

00:42:06-Prostě jste se na mě vyflákli.
-To není pravda!

00:42:09-Ale je.
Němci mě za pár hodin vzkřísili.

00:42:12Stál jsem jim za to.

00:42:20Víš,
jak vypadaly jejich výslechy?

00:42:25Jenomže já jsem chtěl žít.

00:42:27Abych se moh’ vrátit,
abych se vám moh’ pomstít…

00:42:31za všecko,
co jsem kvůli vám musel prožít.

00:42:34Za svůj zbabranej život.
Vy jste byli hrdinové, co? A já?

00:42:38-Nezajímá mě nic,
co souvisí s tebou.

00:42:48Svůj život jsi ukončil ten den,
kdy jsi začal náckům zpívat.

00:42:53Tehdy jsi umřel podruhý a…
doopravdy.

00:42:59Pro mě už neexistuješ.

00:43:06Chci po tobě jenom dvě věci.

00:43:09-A to?
-Ty papíry, které jsi ukradl.

00:43:13-Ty zapomínáš,
že jeden podíl patří mně.

00:43:17-Nikdy nám nic nepatřilo.
Nebyly naše.

00:43:27-A ta druhá věc?
-Aby jsi zmizel navždycky.

00:43:32-Zdeňku, neblázni.

00:43:35Nech ty pitomce plavat,
já nechám ty svoje.

00:43:40Pojď, pojedeme spolu… daleko.

00:43:46-Ne. Dej sem ty papíry.

00:43:52No.
-Zůstaň, kde jsi!

00:43:55Já po tobě chci
taky jenom dvě věci.

00:43:58Ty papíry,
tvůj a můj podíl.

00:44:00-Nemám.
-Nekecej.

00:44:03Obrať kapsy naruby.
A dělej. Dělej!

00:44:11-Ty papíry ti nedám.
-Zdeňku, já střelím! Á!

00:44:15VÝSTŘEL, VÝKŘIK
-Jménem zákona, stůj!

00:44:20Neblbni, pojď.

00:44:43-Měl byste si tady pana Zapletala
pár dnů nechat.

00:44:47Člověk, který přišel 2x o bratra,
by neměl zůstávat sám.

00:44:50-Ale jistě.
-Tak a já půjdu.

00:44:54Na shledanou.

00:45:50Na shledanou.

00:46:15SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská
Česká televize, 2019





TV ČT – právě vysílá … (více zde) >>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *